V tomto roce 2018 budeme vzpomínat na mnohá významná výročí v životě našeho národa, a tzv. osudové osmičky. To nejslavnější – 100 leté výročí od vzniku Československé republiky přijde až k závěru roku. Avšak už loňský rok přinesl slavná výročí, která tak trochu proběhla bez hlasitější odezvy. Dovolte, abych je připomněla, neboť se budou hluboce dotýkat i těch letošních.
Tak především uběhlo 155 let od založení Sokola a ve všech jednotkách se chystají na svůj největší svátek – XVI. všesokolský slet, který se uskuteční první červencový týden v Praze. Další výročí 100 let od bitvy u Zborova a navazující 100. výročí založení československých legií v Rusku. Obě tato data jsou úzce spojena se vznikem první Československé republiky a bude o nich pojednáno v květnovém Ostrovském měsíčníku.
Nyní se budu věnovat fenoménu Sokol a jeho dlouhodobému působení v naší zemi. První český tělovýchovný spolek byl ustanovený 16. února 1862 a nazvaný Tělocvičná jednota pražská nebo Sokol pražský. U jeho zrodu stáli dva význační muži: zakladatel Miroslav Tyrš (1983 – 1884) a spoluzakladatel Jindřich Fügner (1822 – 1865). Miroslav Tyrš se stal prvním náčelníkem, Jindřich Fügner prvním starostou.
Miroslav Tyrš byl povoláním profesorem dějin umění na Univerzitě Karlově v Praze. Spojoval svá vědecká poznání s národním hnutím a inspirován antickými ideály chtěl vytvořit tělovýchovnou jednotu, která by rozvíjela zdraví jedince, tělesnou zdatnost a v takové výchově, která současně působí nejen na tělesnost, ale také duševnost a mravnost. Vytvořil sokolskou tělocvičnou soustavu po něm nazvanou Tyršova soustava. Je tvůrcem českého tělocvičného názvosloví. Propagoval tělesnou výchovu též u žen a ve školách. Věnoval v tělesné výchově mimořádnou pozornost hledisku zdravotnímu a estetickému.
Jindřich Fügner byl zámožný obchodník z poloněmecké rodiny, aktivní účastník revoluce v roce 1848. Přilnul ke snahám českého národa již v době Bachova teroru. V době obtížných začátcích sokolského hnutí byl jeho obětavým mecenášem.
Z malých začátků vyrostlo mohutné sokolské hnutí, jemuž dal Tyrš náplň, směr a cíl. Podle pokrokových ideálů, jimiž byly zejména boj za svobodu a demokracii, měl Sokol vytvořit bratrstvo vycvičené k národnímu zápasu za osvobození z rakouského útlaku. Sokolské jednoty, které postupně vznikaly, se sloučily zprvu v Českou, později v Československou obec sokolskou (ČOS), jejíž největší rozmach byl v roce 1938, kdy měla přes 639 000 příslušníků členstva, dorostu a žactva. Cvičilo se ve 44 župách s 2 541 jednotami a 175 pobočkami. Vnějším projevem sokolských cvičení bylo pořádání veřejných cvičení na sokolských hřištích a vrcholem se staly sokolské slety. První všesokolský slet v roce 1882 byl ještě veden Tyršem. V roce 1884 tragicky zahynul v Alpách. Velmi významný a pohnutý byl X. všesokolský slet v roce 1938, který se stal protifašistickou manifestací. Na plochu nastoupilo 30 000 mužů, kteří přísahali bránit republiku. V době války byl Sokol zakázán, ale sokolové nemlčeli. Zúročili svou fyzickou připravenost a národní uvědomění v odbojových skupinách či zahraničních armádách. Mnozí položili své životy za osvobození naší vlasti. Za napomáhání odboji padly i celé rodiny.
Konečně přišlo dlouho očekávané osvobození. Od roku 1945 do roku 1948 se zvedla vlna radostného úsilí v Sokole, které mělo vyvrcholit XI. všesokolským sletem v roce 1948 v Praze. Nikdo netušil, že na dlouhou dobu čtyřiceti let bude poslední. „Vítězství“ dělnické třídy v únoru 1948 vytvořilo podmínky ke sjednocení tělesné výchovy a sportu a Sokol se stal jedním ze šesti tělovýchovných úseků a byla mu svěřena organizace tělesné výchovy na vesnicích. Po roce 1948 bylo mnoho čelných představitelů Sokola pro nesouhlas s nastupujícím komunistickým režimem odsouzeno, sokolské majetky: sokolovny, kulturní instituce, kina, hřiště a další, zabaveny. Velká organizace se rozpadla, ale nezanikla. Přežívala mezi svými věrnými celých 40 let až do roku 1989. Ze Sokola si komunistický režim převzal masové cvičení „spartakiádu“, která není totéž co slet. Slet je dobrovolné cvičení, které se stává vrcholem šestiletého snažení a výkonnosti v tělocvičnách a na hřištích za vedení dobrovolných cvičitelů a vzdělavatelů.
Po roce 1989 Sokol znovu povstal a rozprostřel své perutě v radostné naději, že přišla kýžená svoboda a demokracie. Generace, co pamatuje slavné doby rozmachu, zestárla, ale nese poselství doktora Miroslava Tyrše dál. Už zdaleka to není tak početné hnutí, doba se změnila. Také cvičení v jednotách prošla změnami, lépe vyhovují současné době. Jsou mnohotvárnější, využívají různých pomůcek a náčiní. Metodický sbor přichází s novými nápady a kreativními prvky. Sokol zaštiťuje mnohé tělovýchovné oddíly různé výkonnosti a také kulturní povahy. Zahrnuje folklorní soubory, divadelní soubory, loutková divadla, pěvecké sbory, hudební tělesa, historický šerm a jiné kroužky. A ve všech jednotách se nyní chystají na svůj největší svátek – XVI. všesokolský slet, který se uskuteční první červencový týden v Praze. Už se na jejich přehlídku moc těšíme a přejeme sokolům Zdar XVI. všesokolskému sletu!
Zdeňka Janischová